Při "kávových přestávkách" v práci, kdy většinou řešíme témata: auta, firemní vztahy, speciality u našich klientů, plán na víkend, peníze, psi... padla dnes řeč na téma: čas věnovaný svému psovi a venčení. Můj kolega Jakub Hladký je stejně jako já také pejskař :) Vychovává a trochu mu dává zabrat jeho
thajský ridgeback Siam, jehož nezbytným doplňkem je stopovací vodítko a kterého Kuba tak trochu podědil. Následující rozhovor doplněný průkazným obrázkem je vzorný příklad zodpovědného venčení. Vy, kteří ridgebacka plánujete pořídit si můžete udělat alespoň představu
...
Zde je část dnešního rozhovoru:
Kuba: "...včera večer jsem přišel z tréninku a pršelo. Tak jsem
přemýšlel, kam se Siamem půjdu (nemá vodu moc v lásce) a řekl jsem si,
že i přesto uděláme naše standardní kolečko..."
Blanka: "...Amála taky chodí podél baráků, když prší."
Kuba: "Já byl mokrej až sem (ukazoval k rozkroku) a Siam byl mokrej totálně celej. Lítali jsme v poli s obilím..."
Blanka: "A jak dlouho asi tak venčíte?"
Kuba: "Asi dvě hodiny..."
Blanka: "...slušný! Každý večer?"
Kuba: "Jo. Tu trasu chodíme nebo běháme... Vidíš támhle ten barák v dálce
(ukazuje z okna malé domečky v dálce)? Tak z takové dálky vidíme náš
barák, když děláme naše kolečko."
Blanka: (kývala jsem že vidím, ale neviděla jsem nic konkrétního, protože jsem s sebou neměla brýle na dálku)
Při odchodu...
Kuba: "Nevíš, jestli existuje nějaká mapa na netu, kde si změříš přesně délku trasy?"
Blanka: "Vím jen o změření délky na mapě vzdušnou čarou..."
Netrvalo pět minut a přišel mi email:
Předmět: Denní trasa se Siamem,
jen pro Tvoje pobavení :-D
Na mapě je vyznačena délka trasy,
kterou Kuba se Siamem podnikají každý večer, někdy i v noci.